Inscenace „Dům“ Ateliéru Výchovné dramatiky pro Neslyšící v režii Zoji Mikotové je volně inspirována dramatem Dům Bernardy Alby španělského básníka a dramatika Federica Garcíi Lorcy. Dům je symbolem mnoha protichůdných asociací – je to místo, které symbolizuje bezpečí, ale skrývá i tajemství toho, co se děje uvnitř… A jsou to zejména vztahy a emoce, které se v domě ukrývají – láska, touha, smutek, zoufalství, závist, naděje, krutost a svazující konvence… Příběh žen v domě skýtá mnoho paralel a tím je současný. Vizuálně pohybová inscenace také nabízí divákům prožitek a vhled do vzpomínek a snění jednotlivých aktérek. Kromě vizuálně pohybové složky inscenace je nedílnou součástí hudba a znakový jazyk.