Krvavá svatba

Strašný žár jim stoupá k hlavě, strašným křikem hlava puká. A co dál? Zeď! Koho bolí jeho bolest, bude ho bolet bez odpočinku. Připravte rubáš a otevřte truhly, ustelte bíle pro těžká těla s proťatými hrdly. A co dál? Zeď!

Poetická venkovská tragédie španělského dramatického básníka Federica Garcíi Lorcy (1898 – 1936) propojuje prvky andaluského folklóru s moderní básnickou obrazností a patří k nejoceňovanějším textům světové dramatiky. Muž bez ženy. Žena bez muže. Člověk bez lidí. Lidé bez krve. A co dál? Zeď! Kam teď?

„Sochy trpí očima v temnotě rakví, avšak mnohem více trpí vodou, která neodtéká.“